Hahabimbi, stejné to tenkrát nebylo. Prosazoval se především sunar, úžasný výdobytek socialismu. Chyběla osvěta a rady, co dělat, když je nějaký problém. Mě mamka kojila do šesti týdnů, pak dostala zánět a tím skončila. Kdyby třeba existovaly laktační poradkyně, zánět třeba vůbec nebyl nebo by ho mohla zvládnout a kojit dál.

Já osobně jsem prvního nekojila, druhého ještě kojím a nikdy jsem se nesetkala s nějakou negativní reakcí na nekojení. Naopak jsem zažila jednu kamarádku mé mamky, tudíž z nekojící generace, která se dost nejapně divila, že ještě kojím. Bylo to dost drzý a protivný. A dost mě to v dnešní době překvapilo. No asi bledá závist a vlastní problém.

A souhlasím s Žženou, že kojení je prostě nejlepší volba, umělotina je umělotina. A lepší je se s nekojením vyrovnat než pak prskat po kojících.