Rapiti, ale z tohohle právě pochází to přesvědčení že když žena nekojí, asi se "dost nesnažila" a zahlížení na maminky které dají miminku UM.

Sama jsem nesnášela ty pohledy, syna jsem kojila plně 2 týdny a po dalších třech týdnech kdy jsem kojila nonstop (laktační poradkyně radily vydržet, však je to spurtík a přejde)jsem byla úplně mimo realitu, už jsem prostě nemohla, miminko plakalo (hlady jak jsem zjistila když dostal UM) 10 hodin denně, nespalo.
Jiná moje známá chtěla kojit tak moc ( a nešlo jim to) že se jí rozjela poporodní deprese na které se opakované zkoušení kojení a to že prostě nešlo se rozkojit určitě podepsalo.

Dceru kojím plně už 3,5 měsíce bez jakéhokoli problému. Jo, už chápu jaká je kojení paráda. Je to super, když to jde. Ale když to nejde tak má být matka naopak soudná a skončit (nebo přikrmovat, podle situace) dřív než je ona úplně vyčerpaná a dítě vysílené hlady.