Suzann, ja bych ti rekla, ze odvaznym stesti preje My sem odesli jako rodina s tri a pulletym ditkem na podzim 2006. Nemeli jsme praci, bydleni sehnane pres "nejakeho" cecha (pujdes-li do okoli Manchesteru, velice rada dam jmeno a kontakt, aby jsi se nahodou nedostala do jeho blizkosti!!!!). Muj chlap delal pres jeho agenturu, delal absolutne cokoliv (velice daleko sveho oboru - IT programator). Prvni pul rok, jsme si tu bydleni dotovali z ceskeho uctu, pulku vydelal a pulku jsme brali ze zasob. Potom mu firma, ve ktere delal ve sklade nabidla contract, takze jupiiii. Vydelek krapatko vyssi. Konecne jsme vyzili. Ja stale doma, protoze sehnat dceri skolku je na delsi povidani, ale to te netrapi. No a po dalsich trech mescich slovo dalo slovo pri inventure a proneslo se, ze muj chlap je IT a tak zacal pro firmu 2x tydne pracovat jako programator. Presne 11m od naseho prichodu ziskal contract v oboru, za dva mesice nam priklepli hypoteku a 15m od prichodu jsme se stehovali do sveho domu. Jit sem na rok se mi zda velice kratka doba, to si uzijes jen nervy a reseni co vsechno nefunguje a nejde..... Tak po roce a pul si zacnes uzivat zivota

No, tech starosti jsi si tu precetla dost, tak ja ti jen zkusim nalit energii do zil