Když čert se..., tak na jednu hromadu . Vrátili jsme se z výsadku na ORL pohotovost. Nelinka šla spát v osm celkem s dobrou náladou. Za hodinu se vzbudila a šílený řev. Nemohla jsem z ní nic dostat, až za chvíli, že ji bolí ucho. Tak jsem šla do mdlob, protože to pravé měla píchané před 1,5 měsícem. No, Péťu s Lenkou jsme nechali samotné doma spát a okamžitě jsme vyrazili. Na ORL byl takový namyšlený mladý doktůrek. Uši má dobré, ale krk - angína. A ještě mě sprdnul, že proč jsem nepřišla dřív, že teď mají lékárny už zavřeno. Cement!!! TAkže Neli má ATB a obávám se, že ráno si střihneme pohotovost ještě s Lenkou, protože ji taky bolí v krku a jak mi dochází, vyjma oběda celý den nic nejedla. Ach jo, ach jo, ááááách jo!!!!

A to už byl taťka svolný, že by Lenku příp. na tu školku v přírodě zavezl dodatečně. Už jsem volala i učitelce, tak říkala, že by to neměl být problém, akorát nevěděla jak s financema, že to by musela ředitelka... No, pro mě furt lepší, aby si Lenka užila aspoň něco za celou částku (zdravotní pojišťovna by mi to stejně proplatila) než aby si neužila nic a já dostala zpátky jen část peněz. Ale nejspíš to vypadá, že jsem spřádala tyhle plány předčasně.