O stresování při kojení taky něco vím... 4 měsíce jsem moje dítko stále přikládala k prsu a záviděla mojí kamarádce, které se holčička přisála a i klidně za hodinu odpadla. Můj Jiřík ne, ten se přisál, ale za chviličku se u toho začal kroutit jak paragraf a bulet a nebo naopak .. usnul po pár minutách. Takhle to šlo furt dokola a já se stresovala předem z každého dalšího kojení. Po třech měsících jsem koupila umělé mléko a celý měsíc jsem se na něj chodila koukat do skříně ... ale nedala jsem mu ho, právě proto abych nebyla ta "špatná" matka. Nakonec jsme zjisili že mám mléka málo a Jiřík je zřejmě línej tahat aby se dostal na to "zadní" mléko, kterté by ho zasytilo. Vypil pouze přední, na žízeň a víc ani ťuk. Takže měl jednoduše 4 měsíce hlad a já abych byla ta "dobrá" matka jsem ho stále trápila. Po 4 měsících toho trápení jsem to už nevydržela a udělala jsem mu UM. Od té chvíle dlabal jak o život a v 6 měsících už se prsa ani nedotkl.... teď mu již bylo 6 let, alergický "zatím" není na nic a nemoce (krom rýmy a kašle) se mu také vyhýbají. Můžu nyní říct, že veškeré to stresování s kojením bylo zcela zbytečné.