Na můj druhý porod jsem se začala připravovat v rámci Přerovských možností a souhrou náhod jsem se nakonec seznámila s DULOU Janou.Moc jsem si přála porodit do vody,ale u nás v Přerově to zatím nebylo možné z důvodu neznáma.Těhotenství jsem měla vyjma špatně udělaných genetických testů,klidné a drobné trápení se mi dařilo upravovat homeopatiky anebo éterickými oleji.Takže mému porodu do vody nic nebránilo,pouze strach porodníků vykročit do neznáma.S Janou jsme to měly naplánované,že mě podrží jak to jen půjde a probijem se tím tlakem lékařů,co chtějí medicínsky vedený porod.
A taky že se nám to podařilo.Maličké se při porodu dařilo dobře a mě díky péče Jany ,která mi pomáhala,jak to jen šlo,se rodilo dobře.Z počátku jsem si ještě říkala,ať mi dá kapičku levandulky,či nějaké homeopatikum,ale jak se to překulilo už do té ostřejší fáze,Janča mi perfektně podávala to,co jsem potřebovala.Prostě to na mě viděla,že je mi smutno-protože právě vedle se narodilo mimčo a já měla ještě kus před sebou.Dala mi olejíček a najednou byl klid.Krásně mi masírovala záda,přesně tam,kudy procházely bolesti.Když už jsem byla vyčerpaná bolestí a začala škemrat,že už si nechám píchnout něco od bolesti,honem mi podala homeopatikum a bylo po trápení.
Během porodu mi pomohla udržet polohu,abych mohla do vody klidně porodit Klárku.A po porodu mi "hlídala" personál,aby Klárku nekoupaly,neseškrábavaly mázek,prostě jen nejnutněji zkontrolovaly a honem mi jí vrátily k prvnímu nakojení.Vše proběhlo ,tak jak jsem si přála a s Janou naplánovala.Vydatně nám při tom "kryla" záda ,zajišťovala klid a pomáhala ještě staniční sestřička Masaříková,které patří také velký dík.Klárinka se nakonec vykulila bez jakékoliv dopomoci(léků a nástřihu) sama do vody a pan primář mi jí položil na hrudník.Malá začala sama krásně dýchat a neplakala.Údajně vesměs všichni lidé přítomni našemu porodu se shodli,že malá je krásně růžová,tedy netrpěla nedostatkem kyslíku při porodu a nesmírně klidná.Aby taky né,když jsem jí ještě chvíli nechala v té teplé vodě se pomalinku rozvíjet,povolovat ruce a nohy a při tom si broukala a na svět koukala.
Během celé hospitalizace po porodu jsem se snažila a bylo mi to umožněno,být přítomna všem vyšetřením maličké.Všude jsem si jí odnášela v náručí a při vyšetření držela.Toto nám hodně pomohlo,že malá nepoznala žádný strach z toho,že je pryč od maminky a je velmi klidná a hodná.
Také jsem si řekla,že si nepřeji koupat malou dříve jak po 24 hodinách od porodu.Vždyť jedno koupání už měla při porodu za sebou :o)
Další jsme si vyprosily koupání v kyblíčku.Také to bylo možné,zrovna jako vypůjčení kojícího polštáře.
Takže maminky nebojte se říct své přání a pokud bude vše fyziologické,není důvod dostat negativní odpověď.
Tohle vše se odehrálo před měsícem,tedy 28.7.2004 v Přerovské porodnici.Od té doby začaly velké změny,které vypadají slibně.Snad se v Přerově rozběhnou porody do vody a hlavně se začne využívat péče dul.Tedy hlavně doporučuji tu naší-JanDulinku Vaškovou.
Lenka Jaklová