Nechtěl bych v deseti řádcích objevovat objevené, ale jedna věc z článku přímo čiší: jsou to takové pohádky ovčí babičky. nemyslím to zle, k panu Matějčkovi, určitě hodně udělal, nakonec - i to všechno co tam píše je zajímavý - ale strašně planý... Ta realita ve škole - u nás i jinde - je o hodně jiná... A když čtu, dámy, Vaše komentáře, upřímně, jímá mě děs, tolik filosofování, pocitů a hodnocení - a já nevím co ještě - a chybí jedno: bouchnout do stolu a zakřičet - na Vaši ředitelku, učitelku nebo ministryni: STOP, to je mé dítě a vy ho musíte chránít, jestli to neumíte, běžte prodávat na tržnici. Je to na první pohled (prosto) jednoduché. Prostě - vždyť je to tak složité - říkají už desetiletí psychologové... A nic nevyřešili a nevyřeší. Dokud nezačne za týrání dětí ve školách někdo nést odpovědnost-dotud se školy budou tvářit, že se nic neděje. Maminky, které chodí od čerta k ďáblu s oběťmi týrání namísto toho, aby k čertu odešel agresor - ty to jenom prodlužují... Ale-třeba se mýlím já...