No, já sourozence nemám a myslím, že je to blbý.

1. Rodiče se furt fixujou akorát na mě. V dětství jsem měla klid jen než máma přišla z práce - pak se furt dokola řešily podružnosti - jeden škrtanec v úkolu, nezakasaný triko, furt. Dneska by to bylo taky, kdybych se neodstěhovala dostatečně daleko.

2. Teď dospělá budu na péči o ně sama. Sama vydělávat na péči, kterou budou potřebovat, nebudu se mít s kým u nich prostřídat apod. Fakt skvělej výsledek toho "dali jsme dítěti všechno". A všechno mi nedali - nedali mi sourozence, nedali mi možnost se naučit vycházet s více lidma v domácnosti, trénink v toleranci, nenaučili mě, že každý potřebuje chvíli pro sebe a tak ho nebudem furt otravovat - to se učím celej život za pochodu.

3. Co to je, "užít si dítě"? Jsem snad já pro někoho hračka na užívání? Máma má podobný výrazy a je to hrozný, jak o mně nakonec vůbec nejde, je to JEJÍ sebestřednost.