Většina látek, které se z mleté kávy rozpouštějí vodou do nápoje, vzniká až při pražení zelených zrnek kávy. Toho využil Ludwig Roselius a kofein vyloužil z ještě neupražených kávových zrnek. K odstranění kofeinu použil organická rozpouštědla. Poté je ze zelené kávy vyhnal přehřátou vodní párou. V současnosti se princip výroby zachovává, s tím, že se používají nejenom organická rozpouštědla. Výrobci ovšem jejich složení tají. Zelená káva zbavená kofeinu se následně upraží a dále používá jako mletá k přípravě nápoje.

Zelená káva bez kofeinu musí mít takové složení, aby po upražení neobsahovala zjistitelné zbytky rozpouštědla a měla vodný extrakt nejméně 19 procent v sušině a obsah kofeinu pod 0,1 procenta v sušině. Kávy bez kofeinu se mohou vzájemně lišit stejně jako běžné kávy podle druhu použité suroviny, stupně pražení a vlastní přípravy nápoje.

Vedle oficiálního pojmenování káva bez kofeinu se setkáváme s názvy jako káva bezkofeinová, KBK, Kaffee-Hag, Sanka (sans caffein), dekofeinovaná káva.

Podle legislativy České republiky má mít káva bez kofeinu obsah kofeinu snížený pod 0,1 procenta (běžná káva mívá jedno až tři procenta).



Kofeinu vědci věnovali v minulých letech spoustu pozornosti. Sílí totiž podezření, že není tím hybným motorem, který činí z kávy životabudič! Za zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdeční aktivity a oddálení spánku budou patrně odpovědné jiné látky. Důkazem jsou pokusy s kávou bez kofeinu, jejíž účinky jsou na celkové povzbuzení organismu shodné s běžnou kávou.
Studie uvádí, že ke zvýšení tlaku krve a aktivity nervového systému došlo poté, co si dobrovolníci dali trojité espreso. Přitom bylo jedno, zda nápoj obsahoval kofein nebo nikoli. Reakce byly shodné. Vědci navíc také zjistili, že se u osob, které kávu pijí pravidelně, neprojevuje zvýšení tlaku okamžitě, ale až po delší době.

Kardiolog Roberto Corti z Fakultní nemocnice ve švýcarském Curychu prohlásil, že podobný výzkum je prvním, který se zabývá reakcemi organismu po požití kávy. Podle něj je jasné, že studie potvrzuje chybnou domněnku o vlivu kofeinu.

Účinky, které byly této látce dosud přisuzovány, patrně náleží jiné sloučenině, kterou obsahuje i káva bez kofeinu. „Dosud jsme zkoumali účinky kávy obsahující kofein na kardiovaskulární systém člověka. Věděli jsme dokonce, že na osoby vůbec nekonzumující kávu působí stejně i káva bez kofeinu. Neškodnost kávy zůstává nadále rozporuplná. Jen možná zdravotní rizika spojená s pitím kávy byla asi mylně přikládána právě kofeinu,“ prozradil doktor Corti.