Před narozením prvního syna jsem velmi zvažovala výběr porodnice. Volba padla na porosnici U Apolináře a z tohoto zážitku jsem se pět let zpamatovávala. Vím, že spokojenost s porodnicí se odvíjí především od průběhu porodu a řadu věcí, jako např. některé komplikace nikdo neovlivní, ani maminka, ani personál nemocnice. řadě komplikací lze však předejít a nenechávat dojít až do exptrémních konců (u mně to skončilo kleštěma, i když již několik týdnů před termínem se uvažovalo o císařském řezu). Co mne však zklamalo nejvíce byla "pomoc" při kojení. Protože jsem nemohla dávat mimču svoje mléko (bylo posíláno na různé rozbory) byl syn ponechán bez jakékoliv výživy téměř celý týden. Narodil se v neěli v noci a v pátek jsem se už zoufalá ptala po příkrmu a bylo mi řečeno, ře slouží doktor z Motola a ten nemůže "jejich" miminku umělou výživu předepsat. Miminko skončilo s vysokými teplotami, neschopno pozřít cokoli. Ö kojení jsem se už ani nepokoušela, byla jsem ráda, že sym vypil 20 ml Nutrilonu. Jakou koli větší dávku vyzvrátil. Jelikož vážil při narození támeř 4 kg, povzbuzovali mě sestřičky větami tipu: "Takhle velké miminko by mlo vypít alespoň 90ml". Jak však dehydratovanému miminku mlíčko podávat tak, aby neblinkalo nikdo neporadil. Vzhledem k porodu ukončenému kleštěmi byl miminku udělán těsně před propuštěním ultrazvuk hlavičky. Pediatr suše konstatoval,že mimi má cisty na mozku a že za 3 msíce máme přijít na kontrolní vyšetření. Byla jsem po deseti dnech pobytu v porodnici a z této informace v takovén šoku, že jsem se ani nezeptala na podrobnosti. Ceké tři měsíce jsem byla ve stresu co bude s naším mimčem. Na kontrole bylo mimi v pořádku a na můj dotaz, co to bylo za cisty mi bylo řečeno, že organizmus narozeného miminka je ještě nezralý a cisty (tukové, voda,..) nají téměř všechna miminka, pouze u těch "klešťových" se to díky kontrolnímu ultrazvuku zjistí. Nejde to však sdělit jinak, než pouze při propuštění konstatovat, že má mimunko cisty na mozku????
Při druhém miminku jsem dala pouze na zdravý rozum. S většinou věcí si maminka musí poradit sama (porod, krmení miminka) a snad u nás už není žádná porodnice, kde by byla maminka a miminko ohrožena na životě. Proto jsem nic nehledala a spolehla se na "spádovost". Díky ní patřím na Prahu 10 - Vinohrady. Miminko se narodilo před dvěma měsíci a byla jsem naprosto spokojena. Péče dvou mladých lékařek a jedné asistentky při porodu či dětských sestřiček na novorezeneckém oddělení byla vynikající. Za celou dobu pobytu se mi nestalo, že bych narazila na někoho, kdo by nebyl zrovna naladěn či ochoten pomoci. Všem jim patří díky.