Před 15 lety jsembla delší dobu ve Slovinsku pracovně. Byla to nádhera. Lublaň (Slovinsky Ljubljana -tj. milené) je nádherné město, přítpmnost Plečnikovi architektury chtě nechtě probouzí v člověku vzpomínky na Prahu. Na rozdíl od ní obvšem Lublaň není uspěchaná, spousta kavárniček, tržnice na nábřeží Ljubljanice... (aspoň před 15 lety to tak bylo.) Místo jeskyní v Postojné, které jsou dle mého příliš uzpůsobeny turistům na úkor jejich přírodnosti bych doporučila Škocjanske jame, které jsou jendím z největších jeskynních systémů v Evropě. Nedaleko od nich si milovníci koní přijdou na svbé v hřebčinci Lipica. (Jinak jeskyněmi je Slovinsko doslova protkaté, není problém najít nějakou malou jeskyni prakticky kdekoliv.)
Jinak Bled už před těmi 15 lety byl dost komerční (i když východ Slunce nad Triglavem pozorovaný od Bledu stál za to), Bohinj je mnohem přírodnější. Úžasné jsou také Kamnické Alpy, kousek od Lublaně, turisticky ne tolik navštěvované jako Julské Alpy.
Co mě ovšem ve Slovinsku nejvíce dostalo byl malý vojenský hřbitůvek z 1. světové války v lesích kousek od Bohinje- malý dřevěný kostelík, jednoduché kříže, na nich poměrně dost českých jmen a krásná báseň, jejíž konec zněl:---veliko vam svetilo solnce planinsko, spi štastno, jezero Bohinjsko.