Já mám taky Anetku. Z moc důvodů. Protože máme hrozné příjmení a musíme k němu mít jméno, které by se nemuselo vysvětlovat, jestli se píše tvrdě, měkce, s d nebo t, s nebo z. Protože jsme nechtěli svátek i narozeniny moc u sebe. Protože v té době jsme okolo sebe neměli ani jedinou, zato spoustu Terez, Terezií, Aniček, Anežek, Zuzanek, i tu Vanesu a hezká jména jako Nina atd. vybrala moje početná rodina (nelíbí se nám stejná jména v příbuzenstvu, pak se nebude vědět o kom se mluví, pokud to tedy není babička a pravnučka Božena, to už by asi šlo) Líbilo se mi i Marta po tchýni, ale to by zas nepřežila moje matka a protože žije blíž než tchýně a do smrti bych to poslouchala, tak se hledalo něco dalšího. Jméno dítěte musí časem s láskou přijmout všichni, kdo ho budou vyslovovat, ne aby se každým opakováním připomínal pocit trucu a ukřivděnosti (to se nám stalo v rodině se jménem sestry, matka to dodnes při jakékoli příležitosti nezapomene zdůraznit, že ona to jméno nechtěla)
Kromě kalendáře se mi líbilo, že: Aneta se dá zkrátit na Neta, Netka, připomíná mi to výslovností anglické nett "hodný" Taky se mi líbí, že obráceně Aneta je atena (kdo si v dětství takhle nehrál se svým jménem) - Athena = bohyně moudrosti. Je to jméno ženské, libozvučné, příjemně se vyslovující ve všech možných podobách. Nemá "r" ani sykavky. Je mezinárodní. Samé klady.
Tcháni Anetě Langerové posílali hlasy naopak - proto, že ona je taky Anetka :-) Jediná reakce, která mne zamrzela byla letos o prázdninách, kdy jsme holku představovali a pani mi řekla "chudák holka, to jste se jí pomstili" Zůstala jsem na ni koukat, co to jako má být a prý že teď je jich tolik... Martin v mé generaci je tolik, že svým přítelkyním říkám příjmeními nebo přezdívkami, protože krom jedné jsou všechny Martiny. Aneta je někde kolem desátého místa. Aniček známe asi šest, Anetku našeho věku ani jednu. A od člověka, který má dceru očividně pojmenovanou v euforii ze slavného brankáře po olympiádě v Naganu (nebo jí křivdím a stalo se jí to samé, jako nám se Superstar?) mne to opravdu zabolelo.
Ale stojím si za tím, že jsme pro dceru vybrali jméno, které považuji za nádherné a variabilní, vhodné od miminka po padesátiletou dámu a ať si všichni komentátoři trhnou nohou.