Ten, kdo zná Macešku, jejího manžela a její kluky se nad tímto názorem jen usmívá, ti tolerantnější si řeknou, že pisatelka vůbec neví o čem (spíš o kom) mluví a to že ji omlouvá... Z pohledu bráchy ale musím říct, že rodina "Maceškovic" jistě není rodinou tuctovou, standardní (aby nedošlo k mýlce: není to vůbec myšleno špatně, ve špatném smyslu slova, jen je třeba si uvědomit, že na to vše, o čem Maceška píše, je třeba někde brát sílu... a tak je třeba na druhé straně silou zase šetřit... tu mám třeba na mysli kariéru manžela Macešky... no kolik chlapů by bylo ochotno obětovat svoji kariéru či pseudo-kariéru pro děti, domov... (i když všichni budou tvrdit, že tu "kariéru" dělají pro rodinu... a třeba je to i pravda) atd.)...
A o Dominika a Danka bych se tedy rozhodně nestrachoval... Milá paní, není to otázka lásky ke SVÝM dětem, je to otázka priorit, otázka názorů, schopností, síly, možností, tolerance, přesvědčení... A i když se o tom dobře čte, ona to asi zase taková sranda nebyla...