vojtami, kdepak, už 4 roky jsme zpátky v Praze. Ale zdejší sídlištní dětská komunita mi nevyhovuje, tak se snažím najít něco smysluplného, co by nebyl pouhý kroužek, ale životní nasměrování v komunitě, kde dcerka neskončí v nějaké partičce. Děsí mě představa, že bych ji mohla za pár let potkat s grupou dětí, jaké se už od konce školky poflakují u nás po sílišti a baví se stupidními hrami, u těch starších vedou hry jako Flaška apod, ti nejstarší se slézají v lese a hulí. Nepaušalizuji, jsou tu slušní lidé, se kterými se potkáváme a prohodíme i pár slov, ale ti spratci jsou samozřejmě vidět víc.