No vidim, ze mi tu nikdo neporadil, neb se to zvrhlo na jedinackovstvi. Ja to vidim tak, ze jedinacci nejsou sobci a naopak. Opravdu se muze stat, ze z pocetnejsi rodiny vyjde vic sobcu, protoze na nikoho z nich rodice nemaji cas nebo si ho neudelaji. Ale nemusi to byt tak. Proc jsem PRO sourozence pro me dite je to, ze si nemyslim, ze to nejak muze ovlivnit jeho charakter (znam spoustu super jedinacku bez naznaku spatnych vlastnosti a naopak), ale proto, ze v budoucim zivote MUZE (a nemusi)ocenit sourozence. Ja a muj bratr jsme se cele detstvi bili jak kone a nenavideli se, od takovych 18ti jsme tu jeden pro druheho a neumime si nas zivot bez toho druheho (tech dalsich co s nimi souvisi - napr. brachovy deti) vubec predstavit a bude to jeste vyraznejsi az odejdou nasi rodice. A samozrejme pritakam na vase budouci namitky, ze je spousta rodin, kde se sourozenci v dospelosti vubec nestykaji, ci by se nejradeji zabili pro dedictvi. Ale nic neni predem dano, ze?