že jo ?!!

Když pročítáte odborné texty, psané češtinou první poloviny, ba i prvních tří čtvrtin minulého století, zjistíte, jak výstižné dává tento jazyk pojmy.

Krom toho přitom zjistíte, jak skvěle uvažovala řada autzorů. Četl jsem hematologii z padesátých let, úřasné úbahy. O lymfocytech nevědělo se vlastně nic, ale jak nádherně spekulovali o jejiich významu, to jeden žasne. A nejde jen o naše autory, S.Wright píše ve své fysiologii : zdá se, že ona prokletá trojice - histamin a polypeptidy - se vyvinula v nejspolehlivější recept pro bolest ". Z ndešního pokledu úplná bomba.

U nás byli nesmírně vzdělaní lidé v medicíně.V lékařské chemii došel k objevu, na tu dobu úžasnému,
doktor Edmund Talafant. V padesátých letech přišel na to, proč je jeden bilirubin přímý a druhý nepřímý ( přímá a nepřímá reakce s diazo činidlem) - objevil vazbu na glukuronovou kysleinu. Tento zásadní objev, skre který dodnes diagnostikujeme žlioutenky, mu ale komunisti zakázali publikovat a o půl roku později za něj dostala tuším Taussigová Nobelovku. Měl jsem možnost s panem doktorem mluvit v r. 1970, celý se divil, že někdo o tom ví, rád se mi podepsal do indexu. Když profesora Bruneckého odstavili, protože nepřiznal, že genetika je buržoazní pavěda - to bylo v dobách Mičurina a Lepešinské - nestačilo jim to pro jednou, za normalisace si to zopakovali. Atd. atd., ale to je mimo eczem )