Mám to stejně. Je mezi námi 20 let a čekáme první mimčo. Jsme spolu pátým rokem a funguje to. Předchozí přítel byl stejně starý a chvílema jsem měla chuť ho zabít za ty jeho pubertální sklony. Každý to máme jinak.

Ale hlavně, a to tu ještě nikdo nezmínil, když jsme spolu začínali, netušila jsem, kolik mu je. (předpokládám, že tohle si nikdo nezjišťuje) A když jsem to zjistila, už to nebylo důležité. Prostě si vyhovujeme. Mě táhne na třicet, jemu na padesát. Nevím jaké to bude, až mě bude padesát a jemu sedmdesát, ale vzhledem k tomu, že moje máma umřela v 52 na rakovinu, to nehodlám moc řešit. Nikdy nevíte co se stane, a zahazovat fungující vztah jen kvůli tomu, že ten druhý může umřít dřív je pitomost. Vždycky umře jeden dřív.