Jasně, mohou nastat komplikace - to je zlaté rčení našeho zdravotnictví. Ještě jsem nezažila, že by mi doktor řekl žádná komplikace nastat nemusí.
A druhá věc je sklon lidí za všechno najít obětního beránka - prostě někdo být za smrt musí být odpovědný. Že by se někdo třeba zamyslel nad tím, že ne všechno se dá ovlivnit a zvládnout, že je třeba se smířit i s nepříjemnými věcmi, bolestí apod., to se jaksi u nás nebere v potaz. Tím nemám na mysli hazardérství nebo laxnost. Ale prostě běh života a přírody. Podle mě je neustálý tik hledání viníka chorobný. Myslím, že žádná maminka na světě by nic takového neudělala naschvál, stejně jako doktor, porodní sestra, atd. A když se to náhodou stane, nedostane se jí psychické podpory, ale bude se tahat po soudech a zkoumat, jestli může za to, že se to všechno přihodilo.
Každý dítě může vběhnout pod auto, spadnout, atd., i když ho sebevíc hlídáte.
A myslím si, že nějaké rozhodnutí je třeba vždycky učinit a každé má mnoho pro a proti.