ahoj. zdravím Tě.
já se jmenuji také adéla. když jsem se narodila, máma řekla tátovi, že má adélku. on si prý sedl na obrubník a vzpomněl si na tu masožravku. také se mě často ptali lidi, zda jsem už večeřela. většinou to i vyšlo tak, že jsem ani neobědvala, takže odpověď byla na světě. doma mi říkali adélko, adeluš, prdeluš, adel. dodnes mi babičky neřeknou jinak než adélko a to jsem teď už taky těhulka.
vždycky jsem byla pyšná na své jméno. nikdy mě nepohoršovalo a moc se mi líbí i dnes. manžel mi taky neřekne jinak než adélko. prostě to svádí ke zdrobnělinám :-))))
ve svých jednadvaceti jsem se osobně setkala jen s jednou adélou a přišlo mi to docela dost nezvyklé. v životě jsem nikoho se stejným jménem neoslovila.
o jménech svých dětí jsme měli brzo před svatbou a před otěhotněním jasno. doslova jsem se zamilovala do jména vojtěch a pak se mi líbí magdalena. takže teď jen čekám, až co mi řeknou na ultrazvuku..... obojí jména se hodí k našemu příjmení - mičanovi
přeji všem lovu zdar ve výběru. a myslím si, že kdybych vzala k ruce kalendář, tak bych si každé jméno dokázala s někým spojit ať už v dobrém nebo ve zlém.
je mi trochu líto, zda čekám kluka vojtíška, že bude mít také narozeniny a svátek brzo po sobě, ale svátek může přece slavit se mnou :-)