Sama jsem byla obětí psychického teroru ze strany manžela a jeho rodiny. Jedině moje maminka to odhadla a vycitila. Léta chtěla, ať odejdu, ale já jsem byla už tak zhlouplá a vystresovaná, že jsem už ani nevnímala tu hrůzu kolem sebe.
Nakonec jsem odešla k mamince jen proto, že byla těžce nemocná a já jsem byla jediná, kdo se o ni mohl postarat. Postupně jsem znovu získala seběvědomí a už nikdy se nevrátím.
Moc bych přála tvým rodičům, ať se osvobodí, ale oni jsou , stejně jako kdysi já, v zajetí jakési odpovědnosti a bludu a tom, co se má a nemá. Nikdo, nikdo, nikdo nemá právo šlapat po jiných lidech. Sestra si sama svým chováním vzdala té možnosti být dcerou a matkou. ( a jen Bůh právo soudit, ale on to nedělá) Tví rodiče se trstají a nemají zač.