tedy já jsem nikdy trauma z toho přechodu do "dospěláckého světa" nošení dárků neměla.. Ba naopak... Mladší brácha na ježíška věřil ještě minimálně o rok dýl než já a já byla pyšná na to že "vím jak to je" a nezkazím mu tu radost....

U nás je to jednoduché.. "milosrdná" lež probíhá zatím na úrovni... dětem nosí dárky Ježíšek a dospělí si dávají dárky mezi sebou (viz níže...na oslavu narození Ježíška).. a protože se máme rádi a chcem si udělat radost.. ale i dospělákům plní tajná přání.. ty nejtajnější a největší...

A za tím si stojím... mě ho letos (pardon) vloni splnil Je fakt že na tom jistý podíl má i můj muž, ale nebýt Ježíška.. nevím nevím

Mě na strašení(zastrašování) vadí to případné "násilí". Odnese si tě, strčí tě do pytle.. blablabla... pokud chci děti potrestat trestám je SAMA za sebe... Bubáky k tomu nepotřebuju.