Ano, jenže Vy vycházíte z předpokladu a z ideálního stavu, že děťátko je chtěné...

A jak jsem podotýkala, v žádném případě nechci upřednostňovat pobyt dítěte v kojeneckém ústavu před pobytem v rodině. Jen jsem chtěla poukázat na to, že zákon (neříkám, že dokonalý) se snaží chránit i osvojitelské rodiče a že kojenecké ústavy jsou slušnou alternativou (nikoli nejlepší!!) na přechodnou dobu (samozřejmě na co nejkratší, i když bez něj je to samozřejmě ideální), že nejsou odporným zatuchlým zařízením s mřížemi, vězeňským režimem a nelidským personálem, kde dítě trpí nedostatkem zájmu. Samozřejmě nikdy nemůže nahradit milující rodinu...ale myslíte si, že je pro děťátko lepší být těch 6 týdnů (a to je nejkratší doba, matka se může rozhodovat i déle) u biologické matky, která neví, jestli si ho má nebo nemá nechat (ať už důvody jsou jakékoli) nebo u "náhradních" rodičů, kteří budou žít po stejnou dobu v nejistotě, zda si mohou dovolit toto dítě milovat? Sama píšete, že dítě pozná milující náruč maminky..stejně tak pozná, že je nemilované nebo že jeho rodiče žijí v úzkosti, ve strachu...