Přesně. Tolerance je hezká věc, ale... Byl by můj muž v opačném případě tak tolerantní? Vím, že mě nedávno docela překvapilo, že si klidně čte mé SMS (zrovna přišla, tak si ji přečetl), já se vždy ptám. To samé s maily. Když se podívá na můj počítač, ta mrkne i do mailů - chodí mu tam zprávy z aukra, jsem tam registrovaná já, ale tím pádem vidí i ten zbytek a co ho zaujme, to přečte. Já teda nemám co skrývat, takže mě to zase až tak nevadí. Taky vím, že kdybych byla v podobné situaci - tj. narazila na neodhlášenou mailovou adresu, tak bych se asi neudržela. Taky je fakt, že mám i jinou mailovou adresu, o které můj muž neví. Mám ji jako záložní, když nechci někde uvádět svou hlavní. Třeba na facebook a tak. Neměla jsem potřebu mu to říkat. Je to složité. Já třeba vím, že jsem tak trochu stíhačka a zase tak moc se za to nestydím. Manželovi říkám, že až ho přestanu "stíhat" , tak to je znamení, že už mi na něm nezáleží. Bude mít ukradený jeho život, zdraví i jeho věrnost, atd.
Zakladatelko, neřeš, že tady některé pisatelky moralizují. Nemůžou nikdy vědět, jak se zachovají v podobné situaci, dokud se do ní nedostanou. Já tě chápu, potřebovala jsi se o to podělit, promluvit o tom a momentálně jsi neměla s kým. Radu nemám, asi bych fakt počkala co bude dál. Myslím, že bude lepší, když vychladneš a promyslíš si to. Nech si na to pár dní. Hodně štěstí.