Insulo, u nás je to podobně, s tím rozdílem, že já manželovy hesla neznám a on moje ano. Prostě to tak vyplynulo ze situace. Mě to nijak netrápí, ale přiznám se, že jsem obecně trochu podezřívavá od přírody. Asi je to nějaké genetické zatížení, či co. A taky bych nerada jednoho dne zjistila, že všichni okolo mě o TOM vědí, jen já ne. Takže já tvrdím - důvěřuj, ale prověřuj i ve vztahu. Nemyslím tím lustrovat pravidelně mobil nebo maily, ale občas využít příležitosti. Koneckonců, jak můžu vědět, že to můj muž nedělá taky? A jak by asi reagoval zakladatelčin manžel v opačné situaci? Prostě nemá smysl moralizovat co je správné a co ne. Myslím, že využít příležitosti, jaká se naskytla zakladatelce, je mnohem menší morální poklesek, než lákání ženských po netu na falešnou identitu.
Jen chci ještě napsat, že mi vadí to odsuzování tady. Neznáme ani zakladatelku, ani jejího manžela, ani jejich situaci v manželství. Nikdo z nás nemůže objektivně posoudit celou situaci a proto ani soudit zakladatelku a její počínání. Můžeme jen poradit nebo podpořit.