Já to nějak nechápu, chci doma pejska, do rodiny, žádný chov, radí se tu rozhodně s PP, jinak je to špatně, dobře pořídím psa s PP, ale jakmile neudělám vše, aby i jeho případná štěňátka byla s PP, zase je to špatně. ALe já nechci žádné výstavy a bonitace a třeba později se rozhodnu pro štěňátka, i když ze začátku jsem nechtěla, zase všechno špatně, jsem neuvědomělá, měla jsem si pořídit voříška, no ale ten mi na začátku všeho nebyl doporučován...

Podle mě je něco jiného, když se věnuji chovu, chovatelství, to se můžete hádat a rvát si vlasy, co je správné a co ne, ale pokud chci pejska pro potěšení, přítele domů, tak jestli je s PP, bez PP, jestli mám psa s PP a bude mít štěňata s PP nebo bez, záleží na mém rozhodnutí a nic z toho není špatně.

Že by se takto začalo rozhodovat i mezi lidmi? Kdo může být připuštěn a kdo ne?