hlavně nenápadně - hodně často používat označení barvy v řeči (podej mi ty modré ponožky, to je ale pěkně žluté auto), zkusit třídit předměty (korálky, kostky) podle barvy. Hlavně z toho nedělat drezuru. Já věděla, že dcera barvy rozezná, ale dědeček jí na téma barvy zřejmě vyslýchal, nebo co, že se zasekla a jen zmerčila, že konkrétní aktivita je vlastně nácvik barev, zcela to bojkotovala, případně nás schválně mátla. Trvalo to fakt skoro půl roku, pak to nějak odeznělo.