Vždycky jsem si myslela, že se na tyhle vztahy dívám absolutně tolerantně,nebo to ani není přesný,prostě jako,že je to něco normálního. Nic méně jsem přesvědčená o tom,že na to člověk musí mít povahu. Mám úžasnou kamarádku,přesně takový ten otevřený typ,pohodářku, všude dobře a nemusí být nejlíp doma, žije teď v Anglii s angličanem. Já jsem ten typ co má nejlíp doma, nevadili by mi ani tak večerníčky,jako to co tu tuším Federika zmińovala,takové ty u nás zažité věci a obraty,mám ráda české tradice,svátky atd.,hrozně by se mi po tom stýskalo.Ale rozhodně bych nepoužila slovo nikdy,i když mám momentálně šťstné české manželství s galantním mužem,který mi teplou večeři uvaří, a pak mi otevře pivo,když bych měla chuť,nebo nalije dvojku bílého;-).