Jistě chápu vaše rozhořčení nad přístupem sociální pracovnice a psychologa, ale... Jestli jsem správně pochopila, máte dvě děti, předpokládám že vlastní. My máme jedno dítě adoptované a na adopci druhého čekáme, víte jak dlouho- 5 let?!. Jak ráda bych v noci vstávala bez ohledu na to, že mám školáka nebo bez ohledu na jakékoliv jiné okolnosti! Promiňte, že takovéto situace mně vždy rozruší až rozčílí, máte vlastní děti a jste rozčarovaná, že teď hned vám nedají další dítě do adopce! Jak hrozné... Já děti mít nemohu, všechna doporučení na adopci máme v pořádku, máme vlastní rodinný dům,vyhovujeme všem požadavkům na osvojitele, ale bydlíme v kraji, kde je málo volných dětí k osvojení a proto je prý naše šance na osvojení druhého dítěte prakticky nulová. Pochopte, že jsou i rodiny, které nemají jinou možnost, jak mít dítě, jenom adopci!!! Myslím si, že miminka a kojence by měli mít možnost adoptovat jenom neplodná manželství, to je i moje jediná šance, nemyslíte, že si také zasloužím mít v náručí miminko? Vy můžete mít svoje miminko, já ne... Promiňte upřímnost, ale je to tak.