Tak my už máme čertíky tři, ten nejmenší naštěstí bez řečí slupne skleničku a pak si v sedačce hraje s dudlíkem nebo plínkou ty starší (5,5 a 2) nejen že špatně jí (i doma tomu moc nedají), ale taky neposedí (a to okolí říká, jak mám vychované poslušné holky), nicméně restaurace, cizí prostředí, nezvykle uvařené jídlo... nakonec jsme dospěli k tomu, že je nejlepší zvolit podnik se zahrádkou a dětským koutkem, kde se prakticky celou dobu holky baví a my dva se aspoň v klidu najíme a nakrmíme nejmladší. Když mají jó hlad, tak si každá ují něco z našeho talíře a opravdu nemá smysl jim objednávat vlastní jídlo. Pak sice kňourají v autě, že chtějí sušenku nebo něco, ale to je smůla, dostanou buď rohlík nebo počkají do svačiny a víc se nadlábnou k večeři.
Takže dětský koutek, jídlo jen pro nás (nejčastěji menu i s polívkou, tu ještě jakž takž ujídají, pak něco s hranolkama nebo bramborama, někdy pizzu, tu si taky dají). Objednáváme jim aspoň pití, aby v restauraci neřekli, ale vlastně jsme se ještě nesetkali s řečnmi, nepochopením nebo neochotou a servírky samy od sebe donesou vidličku navíc...