Janino, porody doma beru, protože bych si nevzal na triko omezovat někomu svobodu, jenom mne napadá - co když si určité ženy toužící rodit doma pletou svoje pocity, žijí například v domnění, že nejlépe se pro porod cítí doma, a pak při skutečném porodu doma přijde nečekaně strach a ev. komplikace? Nebylo by pro takové nevytříbené ženy (které si nejsou absolutně jisty rodit doma)lepší než "posilovat se" na porod doma něco jiného? Vezměme, že nejdůležitější pro porod je co nejvíce se dostat do stavu "samice". Já si nemyslím, že by tohoto stavu bylo možno dosáhnout jen doma. Myslím, že lze použít svoje vědomí i v porodnici - třeba tak, že kupříkladu žena rodící v porodnici zavře oči, a pak si v myšlenkách představí, že všechno bude dobré, představuje si, že je doma v pohodlí a bezpečí (ačkoliv je v chladné porodnici a bolestivě ji vyšetřují). Nemyslíte, že úspěch porodu by se zvětšil? Možná by tyto maminky pak nevnímaly ani porod v porodnici jako ošklivý, ale jako krásný. Podle mne totiž vůbec nezáleží na tom, jak ten porod zvenku vypadal, ale jak to ta maminka uvnitř prožila, jaký si ho v myšlenkách vybudovala. Do myšlenek si maminka doktory vůbec nemusí pustit.