Já jsem si po porodu uklidila sama. Tj. vzala jsem sprchu, a jak jsem stála ve vaně, tak jsem ji osprchovala. Nevadilo mi to, jsem zvyklá dělat to vždycky po koupání.
Po porodu jsem byla naprosto fit, ani se mi nechtělo spát, byla jsem v euforii, brečela jsem a smála jsem se a oňuňávala jsem holčičku. Pak jsem si ji připlácla na břicho, přetáhla jsem přes nás noční košili, vlezla jsem si do postele a přikryla nás peřinou. A pořád jsem se na ni jak u vytržení koukala a hladila ji. Ona spala, já ne. Chtěla jsem si povídat, chtělo se mi lítat. Novopečený otec mžoural a během řeči usínal. Chudák, on neměl ten hormonový koktejl jako já.
Ráno jsem se probudila ve své posteli, pod svojí peřinou. Probudila jsem se, tj. nikdo mě nebudil na vizitu. Udělala jsem si snídani (pořád jsem byla fit) a jeli jsme k dětské doktorce. Anička měla žloutenku (mívají ji i děti, narozené doma). Paní doktorka řekla, abych ji dávala na sluníčko.
A bylo to.

Je mi opravdu úplně jedno, kdo a kde rodí. Je fajn, pokud někomu vyhovuje rodit v porodnici. Ať tam tedy jde, ale ať nehlásá, že to je jediná správná volba.
Já taky nikoho nenutím, aby rodil doma. A neříkám "jéžiš, vy jste nezodpovědná, vy chcete jít porodit do nemocnice, co když vás tam přejede ožralej doktor?!".

Jano, já mám energie fůru. Ale hodila by se na něco jiného, užitečnějšího. Ale zas se na mě obracejí maminky, které o porodu doma uvažují a děkují, že "šířím osvětu". Tak se snažím :-).