Jj, přesně. Ono je vůbec těžké i ve vztahu, kde se lidé dohodnou, že to budou dělat jinak než tradiční rodiny, vybojovat si občas ten boj s tlakem okolí.

My se dohodli a samo že byli chvíle, kdy manžel měl sklony nakládat mi na hrb všechno - měl takový model ze své rodiny a já si taky občas říkala, pod tlakem okolí, jestli jsem dobrá matka a manželka a tady je dobré neustoupit a trvat si na svém. Jestli děláme dobře, ale pokaždé se ukáže, že jo.
Jako bychom bojovali s tím co máme zakořeněné z našich rodin. Mě zase vychovávali k emancipaci a k dělbě práce ve vztahu. Naši se dělili o práci v domácnosti a přispívali, jak kdo mohl. Nikdy jsem neslyšela výčitky jednoho k druhému, že dělá méně. Oni spolupracovali.

Totéž se snažíme dělat my.

Funguje nám to celkem v pohodě, evidentně líp než u rodin s klas. modelem. Nejsme uštvaní ač oba pracujeme a když jeden nemůže nastoupí ten druhý. Hodně věcí děláme společně. Na výchově se domlouváme.


Už jen to, že pracuju a že nejsem finančně závislá na partnerovi dělá ve vztahu jiné ovzduší.