Holky, doufám, že to nebude znít škodolibě, ale při vašich popisech se řehtám, člověka to povzbudí, když vidí, že v tom není sám.
Opatření děláme, co se dá, jenže ono se toho už moc nedá, miláček už dosáhne na kliku a otevře každé dveře, co nejsou zavřené. Na to, že dosáhnout se dá i hooodně vysoko, když si přisunu cokoliv, na co se dá stoupnout, už taky přišel. Jediné opatření, které mi přeci jen zatím ulehčuje život, je mříž do kuchyně, že na mě může koukat, ale nemůže za mnou. Popíšu, jak to vypadá, když náhodou vběhne do kuchyně dřív, než stačím dát mříž. Bleskurychle otevře mrazák a ledničku, naprogramuje myčku a pustí ji, zapne všechny plotýnky a troubu, vyhází pár věcí ze skříní a vychol kolečka je pohrabat se v odpadkovém koši.