Přidat odpověď
Myslím, že by bylo dobré prcka nějak "zaměstnat" - můj prcek dostal v roce a půl dřevěnou vláčkodráhu, na podzim mu bude šest a vlaky u nás pořád jedou... je to něco, co ho zajímá, s čím si dokáže i hrát sám.
Jinak jeslti si můžu dovolit trošku moudroprdění. Já myslím, že Tomík prostě není, neumí a nechce být náhrada za Milenku. Milenka byla jen jedna. Jedinečná. Nenahraditelná Tak jako je jedinečný a nenahraditelný každý tvůj syn. Děti nejsou volně zaměnitelné, kus za kus. Každý je svébytná osobnost a každý potřebuje něco jiného.
Moje mazlivá mamasující holčička mi klidně zamává když odjíždím na víkend pryč jde si hrát. Nemazlivý syn mi taky zamává - ale pak celý víkend stíhá babičku dotazy kdy se vrátíme a jeslti se skutečně vrátíme a kde jsme atd... Dcera se potřebuje každý den pomazlit, někdy mám pocit, že má někde ukryté stopky a měří si "odmazlený" čas, abych jí neošidila. Syn o to nestojí - ale třeba naprosto nadšeně se mnou roznášel letáky. Ve svém mužném věku pěti let by se mnou nešel za ruku, ale úplně se tetelil blahem, že si spolu povídáme a probíráme "důležité" věci. Není stejný jako moje holčička - ale je srovnatelně úžasný.
Předchozí