Co se vyoperuje, to tam není, a co tam není, nemůže metastázovat. Operaci vidím jako nejjistější (a pravděpodobně jediný možný) způsob, jak se té rakoviny zbavit. Čím dříve se operuje (i v řádu dní), tím je větší pravděpodobnost, že se pacient vyléčí. Při chemoterapii lidé většinou hodně trpí a to relativně dlouhou dobu, padají jim vlasy, trpí nechutenstvím, bolestmi, záněty v ústech a podobně. Často je ale potřeba obojí, nejdřív operace, pak chemoterapie.

Na druhou stranu tvého tatínka nemůže nikdo nutit do léčení. Pokud se rozhodne, že se na operaci necítí a přijme riziko, že do určité (i velmi krátké) doby může umřít, ať je po jeho. Má to i svá pro u osob velmi starých, které mají spousty dalších potíží - někdy je lidštější nechat je umřít bez toho, že by je něko trápil operacemi a "zachraňováním" života.

Na místě tvého tatínka bych se rozhodovala mezi řešením nebo neřešením, ovšem rozhodnutí musí být bleskové. Tj. buď okamžitá operace a následování všech postupů doporučeným lékařem nebo ponechání vývoje přírodě. V takovém případě bude mít týdny či měsíce (nebo možná i rok(y) relativně kvalitní život, pak se rakovina přihlásí a on na ni umře.

Nejhorší varianta je odložit operaci. Tj. trápení bude, a pravděpodobnost, že stejně nepřežije, se zvětší.