Eeko, ty jsi to napsala přesně tak, jak to cítím já...

...odpustit muzes vicemene hned, zapomenout casem, ale proto, abys to oboje mohla udelat potrebujes prave odpovedi na vsechny sve otazky, pochybnosti, ktere v sobe mas a dopracovat se k tomu co vlastne tvuj protejsek vedlo k takovemu chvani a rozhodovani...
byla jsem schopna odpustit, věděla jsem, že časem bych nevěru byla schopna zasunout do podvědomí, ale měla jsem spoustu otázek a pochybností a potřebovala jsem od ex odpovědi, nedostala jsem ne :(

Nejde, abyste si proste rekli...fajn, zkusime to, zapomenem...drive ci pozdeji to v tobe zacne vrit...a pak zase on bude tvrdit, ze kazis vztah, protoze to vytahujes...na takovem zaklade nelze vystavet nic...
Přesně tak to bylo u nás, řekli jsme si fajn, zkusíme to, zapomeneme to, ve mě to později začalo vřít a byla jsem obviněna, že to kazím a že to s mým přístupem nejde, že za konečný rozpad defacto můžu já, protože se v tom pořád hrabu


A jen podotknu, ze ty rozhovory mohou byt a nejpis budou dost bolestive se spoustou slz...ale pokud se chcete hnout vpred tak je potrebujete oba a ty od nej navic potrebujes videt, ze se kaje a mysli to vazne...tudiz musi spolupracovat....zadne takove "ja se o tom bavit nechci, nevytahuj to"...
Rozhovory byly bolestivé, hlavně pro mne a ex odmítal se o čemkoliv bavit, prý je to minulost (po dvou měsících), pro mne to v té době minulost nebyla, není to minulost ani teď po roce.

Patřím k těm, pro které je nevěra to nejhorší, co může ve vztahu nastat a neustáli jsme to. Ve velké míře záleží na tom, jak se nevěrný partner k situaci postaví, zda ustojí bolest, která je u podváděné partnerky, zda dokáže překonat tu nedůvěru, která zákonitě vznikne a zda dokáže opravdu bojovat a ukázat, že o zachování vztahu a rodiny opravdu stojí. Ne všichni jsou toho schopni. Můj to vzdal po měsíci