Tak to takhle kouše SAMETKA ZAHRADNÍ, lidově svilušky. Je srpen a je to jejich čas. Mohla bych o nich psát román, jelikož nám řádí na zahradě už léta a všem sousedům v okolí taky. Někteří prchají v srpnu zoufalí na chaty a my, co chaty nemáme se drbeme a drbeme. Sametka se zavrtává pod kůži, vznikají veliké svědivé kousance a uvnitř je jakoby tečka-dírka. Dcera má notičky okolo kotníků a lýtek doslova zamořené, teď chudinka, jak je malá (4 roky), tak i v hlavičce. Má tam úplný bouličky a rozškrábaný do strupů. Jsou to potvory. Nic na ně nepomáhá, jen snad trošku vydrhnout večer nožičky pořádně kartáčkem na ruce a namazat tekutým pudrem. Naše dr. nám předepisuje pudr se sírou, který zmírňuje svědění. Pátrala jsem na internetu, co by na ty potvory zabralo, zabrousila jsem i do zahrádkářské diskuze, ale nikdo si s nimi neví rady. Prý se rozmnožují tak proto, že nemají v přírodě přirozeného nepřítele. Také se už nesmějí vypalovat zahrady jako dřív, tím pádem v půde přežijí všelijaké potvory a také neustálým sekáním trávy jim vlastně vysekáme veškeré nepřátele a oni se tak rozrůstají vesele dál. Akorát vás můžu potěšit, že v tom vaše malá není sama, u nás v okolí jsou děti zřízené daleko, ale opravdu daleko víc. Nezbývá nám, než VYDRŽET.