Zdá se mi, že reference o účinnosti této metody,mohou být negativní už jen z toho důvodu, že byla metoda prováděna prostě špatně. Paní dr. Prekopová totiž její aplikaci jako terapeutické metody výhradně uskutečňuje (a doporučuje)pod vedením vyškoleného terapeuta. Je totiž rozdíl, zda se jedná opravdu o terapii narušeného vztahu mezi rodičem a dítětem a nebo zda se jedná o tzv. životní formu - uplatňování zásady konfrontace emočních konfliktů v běžném životě (i třeba mezi manžely - žádné práskání dveřmi a odchod do hospody, ale projevení bolestí, křivd a negativních emocí, které nemá být obviňováním toho druhého, ale má vést k vzájemnému pochopení a empatii - upozorňuji, nemusí dojít k vyřešení konfliktu na konkrétní bázi - ale vždy musí dojít k tomu, že si partneři uvědomí, že se přijímají a milují i přes rozdílné názory). Ale s dětmi POZOR!!! Pokud jsou to děti již starší (víc než kojenecký a batolecí věk) je nutné metodu pevného objetí opravdu dělat s terapeutem a ne sami doma. Navíc - zdá se mi, že mnozí rodiče vnímají metodu pevného objetí jako výchovný prostředek. Ale to je zásadní omyl - dr. Prekopová důrazně říká, že jí jde o OBNOVENÍ LÁSKY a nápravu vztahu - tedy ne o POSLUŠNOST DĚTÍ!!! A v tom je myslím kámen úrazu.