Hrávala jsem s cimbálovkou. Pokud byly na akci děti, které nebyly úplně zakřinuté, dřív nebo pozdějc se jak zvědavé opičky přišly podívat na nástroje. Některé se nechaly chvilku přemlouvat, ale všem nakonec zářily očička, když mohly s náma zazpívat nějakou písničku. Taková hrozně krásná směs trémy a pýchy. Některé se pak tak rozjely, že zpívaly, dokud měly co :))) Takže to nemuselo být "předvádění se" na pobavení dospělých, ale pro radost té holčičky.