Jano,
mám sousedku, hluboce věřící osobu, která odnosila dvojčata pro manželský pár, který nemůže mít děti (žena nemá dělohu). Dvojčata byla biologicky toho druhého páru, sousedka je osoba, která prostě je "ráda těhotná" a s manželem se rozhodli že svoje další děti nechtějí, nicméně ona chtěla ještě zažít těhotenství a porod.
Finančně - dostala za to cca devítiměsíční mzdu sekretářky (kterou fakt nepotřebuje, je vysoce postavená ve známé počítačové firmě). Celé těhotenství docházela k psychologovi (povinně - měla to ve smlouvě). Ve smlouvě byla i celá řada dalších věcí (např. dohoda jaká vyšetření musí či nemusí podstupovat, co by se dělalo, kdyby byly děti postižené, jestli smí pít kafe, jíst sushi nebo letět na dovolenou).

Sama říká, že je problém pokud to dělá chudá ženská jen kvůli penězům - že pak to těhotenství/ dítě je vlastně určitým rukojmím (i když tady jde myslím zákonem ošetřit, aby dítě připadlo bio rodičům) a tam můžou vzniknout problémy. U nich - ona odmítla dva jiné páry, s kterými si nerozuměla, až s tím třetím jí přišlo, že jsou na stejné vlně, že to "zvládnou" a mají doteď hezký vztah, který překročil rámec této dohody (ona je dětem "tetou", vídají se obě rodiny dohromady atd.).

Jestli se tím překročuje biologická hranice - nevím. Určitě na to koukám jinak jako matka dvou dětí, která bezproblémově počala a odnosila svoje děti a jinak bych na to asi koukala z pozice ženy bez dělohy, která jinou šanci na vlastní biologické dítě nemá.