rodila jsem v čb koncem roku 2007 a bohužel se připojuji k těm maminkám, které nemají příliš dobou zkušenost. Na příjmu byla velice milá sestřička (asi žákyně) super, při přechodu na porodní box se mě ujala jiná PA, dokud jsem byla v pohodě já, byla v pohodě i ona, když ale začalo jít do tuhého a potřebovala jsem pomoci (s dýcháním, polohy, tišení bolesti)jedinou radu, kterou jsem dostala bylo "Co by jiný za takovejhle porod daly? Já jsem rodila dvakrát..." což Vám fakt pomůže, když se kroutíte bolestí.. Doktoři se u mě vystřídali dva, oba studení psí čumáci, nikdo mě neinformoval, co budou dělat atd. prostě přišel, propíchl vodu a hotovo. Šití aniž by působila injekce byla opravdová lahůdka. Po celou dobu si mě nikdo téměř nevšímal, což mi ze začátku přišlo fajn (máte soukromí), ale když šlo do tuhého, rozhodně jsem neměla pocit bezpečí, že je o mě a miminko postaráno. Kdyby se něco dělo, ani by to nezjistili-rozhodně ne včas. Sebehli se, až když jsem začala tlačit (ani jsem o tom nevěděla) a najednou to lítalo tak, že jsem nestíhala... Podotýkám, že rozhodně nepatřím mezi maminy, které si myslí, že před nimi padnou na zadek a budou je tam nosit na rukách. A ještě jedna věc:v době, kdy jsem rodila, byl na odddělení klid jako v hrobě, při přechodu na sál jsem potkala jednu maminku!Podle toho, co říkal manžel (já už jsem to nevnímala) sestry byly zalezlé v mezisálí a vesele krafaly u kafíčka, takový měly hoňky.Oddělení šestinedělí-na ženské sestry si nemůžu stěžovat, milé, ochotné..zato dětské sestřičky-to je mazec, neporadí, nepomůžou, když už z některé něco vypáčíte, druhá vám vynadá, že to je úplně blbě..naštěstí dcerka jedla a přibývala dobře, ale i tak jsem počítala dny, až nás pustí domů.Mrzí mě, že až budu čekat svoje druhé miminko, musím zase projíždět webowky a znovu vybírat porodnici. Jak to tady pročítám, žádná změna k lepšímu se tam nekoná:o(Jak ubíhají měsíce a roky, člověk na tu bolest a všechno nepříjemné zapomene, ale na to, jak s vámi jednali a jak jste se cítily, to zůstává.