Dva kroužky nejsou zrovna málo. Z toho je jeden o pohybu, což je fajn.

Popisuješ evidentně introvertní holčičku, která nemá potřebu být v kolektivu. Podívej se, když chce být sama, tak jí to přej. Třikrát týdně venku s tátou není nějaká strašná fixace.
Kdyby mne někdo nutil do kolektivních sportů, pobytu v družině, lítání s děckama venku atp., tak bych se v tom věku asi zhroutila. Chtěla jsem být doma, číst si, hrát si a hlavně NEBÝT s děckama. Kolektivní sporty mi do dneška nic neříkají. To co ty chceš není povinné, má to být pro děti radost. Jasně, vzít ji někam, aby si to mohla zkusit, to jo. A dbát aby doma nepařila na PC a aby nečučela do zblbnutí na telku. Jestli si hraje, čte nebo něco vyrábí, tak je to OK.

Mé děti jsou každé jiné. Dcera má ve třetí třídě výtvarku 1x týdně, tanec 2x, kytara 2x, angličtina 2x. A stíhá i lítačku venku a samé jedničky (i v deníčku). Ale ona to všechno chce a když se necítí dobře, tak je doma. Na kolektivní sporty je nemehlo a kdybych je po ní chtěla, tak by to bylo trápení. Ale jinak je družná a potřebujekolem sebe bandu.
Syn chodí na výtvarku kterou miluje a letos si řekl, že chce do kroužku flétničky ve školce. Ptala jsem se ho na Aj(ve školce) a z reakce mi bylo zřejmé, že by se tam trápil. Přitom v jeho věku dcera už tancovala, měla AJ a výtvarku... Syn si venku hraje zásadně sám, občas řekne že ven nechce a doma si staví. Prostě není kolektivní dítě a nemá smysl ho nutit.