Já bohužel také tak. Vždycky jsem chodívala do práce na devátou, což bylo ideální. S dětmi musím vstávat samozřejmě dřív, kolem šesté, abych vše ráno stihla a je to DĚS! Odpoledne mi bývá únavou na omdlení. Musím ale pochopitelně fungovat až do večera. Dospávám se o víkendech a o dovolené, jiné řešení asi není Někdo to tak prostě asi má - např.chodit do práce na šestou by mě zabilo, zažila jsem to kdysi na brigádě a bylo to k nepřežití. A to jsem vedle toho nemusela dělat nic! Snad bych si zvykla, kdybych chodila spát v osm večer - ale to prostě s rodinou nemůžu.