Měla jsem v té době cca 1,5 letého syna, který občas, musim říct, že ne moc často, ale přece dostal svůj záchvat vzteku. Nezabíralo ani domlouvíní, ani nevšímání, ani "na dupku". Hledala jsem radu u maminky je zdravotní sestra a ta zase u psychologa. Ten mi poslala knížku právě o tom jak to zvládat. Bylo to pevné obětí /u vztekajícího dítěte velmi pevné/ a klidným hlasem utišovaní. Poprvé to trvalo asi 30 min než se sklidnil popusinkoval a bylo super, po té se doba zkracovala, pak stačilo třeba jen 1min a bylo po vzteku.5eknu, že tak během cca 3 měsícu se nevztekal vůbec a mazlíme se do ted. Pak se nám narodil 2syn. Od narození uplakaný až uvztekaný, z důvodu přetažení /nebyl schopen sám usnout, musel vše kolem sebe pozorovat/ a platilo na něj opět pevné sevření. Byl tvrdohlavější a vydržel déle vzdorovat, ale úspěchy jsme měli.Uklidnil se a po té hezky usnul.Musím, ale upozornit, že je to pro silné povahy, které hned tak nevybuchnou a vydrží při tom křiku v klidu povídat jak ho máte ráda, je to namáhavé jak psychicky i fyzicky, ale opravdu to pomáhá!! Vřele doporučuji!!!