Nesnáším slovo "musí". Nedávno jsem s dcerou debatovala na toto téma. Ptala se mně, co se musí. Říkala jsem jí, že jen jediné v životě musí a to umřít. Vše ostatní je jen a jen její volba. A už začala palba otázek a odpovědí. Třeba "takže nemusím do školy" "nemusím poslouchat paní učitelku/tebe/babičku" odpověď byla "ne, to nemusíš, ale..."
Probraly jsme docela široké spektrum "musím/nemusím" a řekla bych, že po tomto více bude chtít než muset. Takže ani půjčovat nemusí, proč by musela. Bude-li lakomá, je to její věc a ničí jiná.