V podstatě jsem dělala totéž,
i když já jsem na přímočařejší formulace: když CHCEŠ něco půjčit...
Takové to "my" mi připadá poněkud zbytečně "zdvořilé" (dítě by si taky mohlo pomyslet něco ve stylu "no, když vy chcete, dělejte to podle svého, když chci já, tak si to prostě vězmu ) - zní mi v tom "my" mentorování a navíc mi v tom zní i mentorování té matky, jako bys ji nepřímo kárala. "Ty" mi připadá zřetelnější, mířené jednoznačněji na to dítě, jako přímočařejší rada a zároveň méně dráždivé pro háklivější maminky (ale třeba to tak cítím jenom já.)