jo myslím, že to zdravení je takové..naštěstí s tím problémy nemáme. nevím jak to. když byla holka malinká začala zdravit jako já nemusela jsem jí nic říkat. dělala to co mamka.říkala jsem si že se s tím nadělá. naučit dítko zdravit
pak bylo období nezdravení, lae spíše takového dětského ostychu. třeba jsem pozdravení připomenula , ale nijak nevyžadovala a sama pozdravila. teď mě děti úplně překvapují jak zdraví. mylsím si že je to tím, že měli dobrou odezvu. totiž vídám úplně překvapené a potěšené tváře sousedů....a to je nějak motivuje. tuhle holka zdravila i někoho neznámého na ulici tak jsem jí vysvětlovala že úplně všechny zdravit zase nemusí. jen ty které známe a když někam vcházíme...že to by se uzdravila a nijak se to neočekává.
to že toto období pomine mi je jasné, ale zatím jí to nejni trapné a já sama jsem zdravivá tak to asi vidí i u mne.