Ahoj Ivo,
o jakém strachu to mluvíš? Abys svůj malý pokládek "udržela" do šťastného konce? Nebo z porodu? Víš, věřím na přírodu, byť je někdy nespravedlivá, ale v tomto směru to dělá správně. Pokud ten malilinkatý človíček je "nemocný" už od počátku, nemá smysl, aby se trápil a trápení ušetří i jeho rodičům. Takže to musíš brát tak, že jste s manželem udělali vše, co jste udělat mohli-počali svého drobečka a zbytek je už na přírodě. A strach z porodu? Neříkám, že je to jednoduché. Ale když jsem šla já poprvé rodit, utěšoval mě manžel, že dřív rodily ženy na poli a pak šly dál sbírat brambory:-) Já sama jsem rodila 17 hodin, ale porod samotný netrval déle jak 5 minut. Díky porodu jsem si posunula práh bolesti,a proto mě teď už jen tak něco nerozhodí:-) Všechno "špatné" je k něčemu dobré:-) Důležité je myslet na to, že to má šťastný konec a že už konečně budete doma tři. Takže maminy, hlavu vzhůru!!! Copak vy nevíte, že žena vydrží víc než kůň ??? :-)
A ten to ho chudák musí vydržet :-)))
Zatím pápá a těším se na Vaše písmenka :-))
Šárka