Tento příspěvek alespoň pro mne potvrzuje tvojí určitou naivitu. Představa, že děti se mají učit jen to, na co zrovna mají náladu, nemusejí sedět v lavicích a hlásit se, nemají se známkovat, nemusejí si podtrhávat nadpisy atd. Takový způsob výchovy sice z nikoho neudělá zakřiknutého, ale na druhou stranu vede k sebestřednosti, totální nepřizpůsobivosti a neschopnosti překonávat překážky a nepříjemnosti v životě. Jednoduše proto, že člověk, který sebe nepřiměje ani k dodržování tak nenáročného pravidla, aby si kupříkladu podtrhával nadpisy, tomu prostě chybí potřebná pečlivost a důslednost nutná k tomu, aby v životě dokončil i cokoliv jiného. Kreativita je sice dobrá věc, ale sama o sobě to nevytrhne. Na jednu stranu je pravda, že by tradiční školství mělo být otevřenějším těmto trendům, na straně druhé ale toto nesmí být v důsledku totální nedisciplinovanosti žáků před kterými učitel de-facto rezignuje. Správná odpověď tomu žákovi bouchajícímu pěstí do stolu a vyhrožujícímu otcem by měla být, že jen ať přijde - hned zítra, že si s ním moc rád popovídám. Nebýt schopen zajistit si autoritu a muset se ve svých rozhodnutích zaštiťovat demokraticky stanoviskem jiných žáků považuji také za chybu. Děti jsou děti a kolikrát musí být učitel nebo rodič tím jediným osvíceným, který prosadí správnou věc proti špatnému názoru většiny.
Myslím, že bys potřebovala působit v obdobném zařízení na druhém stupni - takovou sedmou třídu alespoň. Mít na starosti třináctileté klacky, co ve volném čase vykrádají auta, před školou kouří a rodinné poměry u nich doma jsou nepopsatelné. Snažit se je učit kupříkladu fyziku, to je spíš absurdní divadlo než co jiného. Jenže, co s nimi? A to zdůrazňuji, že tato sorta grázlíků je nezávislá na původním etniku, nejedná se pouze o romské děti. Nejhorší na tom je, že v takové třídě se pak sejdou děti-grázlíci s dětma, které v důsledku nějakého handicapu na normální výuku nemají a ty jsou pak byti tím, že musejí být v takovém prostředí.
Těžko říct, jak zásadní vliv na vývoj tímto směrem má jejich zanedbání ve věku do tří let. Ovšem představa, že bych si takové kvítko adoptoval domů, to by byla docela noční můra :-)