Po sobě nedědí,protože starší je syn a mladší hubená holčička,ale normálně nosí i zděděné oblečení od kamarádů a oni zase podědí po nás. Jako dospělá na tom nevidím nic strašného,ale jako dítě jsem byla věčně věků naštvaná,protože jsem musela nosit "hadry" po ségře. Ona měla nové a já věčně věků něco po ní.



Nicméně teď má ségra trojčata a její holčička dědí po mojí a moje zase od nich dostává hezký batikovaný trička,protože na tohle jsem já levá a ségra si je doma vyrábí.

Moje děti to měli od malička tak,že část věcí byla nová,část zděděná a část třeba ze sekáče,když jsem tam viděla něco opravdu hezkého. Brali to normálně a nijak je to nepohoršovalo. Vlastně až teď ten poslední měsíc co je syn na gymplu poprvé přišel s tím,že by chtěl nějaké značkové boty a hadry. Naštěstí máme kousek outlet,kde se to dá lehce pořešit.